Členové
Asociace spisovatelů je otevřená oborová organizace, která průběžně přijímá nové členy z řad českých básníků a prozaiků. Naším cílem je reprezentovat současnou českou literaturu prostřednictvím těch, kdo ji tvoří. Stávajícími členy jsou tito autoři:
-
Ingrid Artezz
Tři roky studovala dálkově na Literární akademii Josefa Škvoreckého před jejím finančním krachem a uzavřením. Pracovala jako redaktorka, fotoeditorka, divadelní recenzentka a nutriční novinářka (Apetit, ihned.cz, Topzine.cz, Informuji.cz, Gastro, Sféra, atd.). V České televizi působila na pozici specialistky v oddělení vývoje pořadů a programových formátů.
V současnosti skáče na volné noze mezi písmem a zdravím. Jako Happy health designer (Nutrinaut) (Jezte chytře) a kondiční trenérka (Koučink správného pohybu) poskytuje poradenství v oblasti péče a prevence zdraví (Architektura zdraví). Občas píše jako copywriter s ohledem na SEO a marketing.
Textuje. Žije (v Praze). Publikovala ukázky z vydané knihy poezie MOZAIKAiZEN (2016) v literárním obtýdeníku Tvar, kam rovněž příležitostně přispívá jako fotoreportérka.
-
† Antonín Bajaja
Narodil se ve Zlíně v rodině lékaře. Po studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně (1959 – 1964) pracoval až do roku 1990 v zemědělství, potom jako zpravodaj, publicista a redaktor Českého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa (RSE) a několika časopisů. Od r. 1996 vedl semináře Tvůrčího psaní na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde působí dodnes. Povídky, pohádky, fejetony a eseje publikoval časopisecky a ve sbornících. Z knižních titulů připomínáme: prozaickou prvotinu Mluviti stříbro(1982), románový diptych Duely (1988, 2005, 2015, cena nakladatelství MF), sbírku textů Pastorální(1994), romaneto Zvlčení(2003, 2013, cena Magnesia litera, nominace na Knihu desetiletí, cena za nejlepší knihu přeloženou do ruštiny), román Na krásné modré Dřevnici(Státní cena za literaturu, nominace na The Man Booker International Prize za anglické vydání, finální nominace na mezinárodní cenu Angelus za polské vydání). Je držitelem novinářské Ceny Křepelek za pořady RSE.
-
Markéta Baňková
Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze. Zabývá se grafikou, fotografií, interiérovým designem a net artem. Ve své práci experimentuje se spojením literatury, výtvarného umění a moderní technologie. Beletrii kombinuje s popularizací vědy. Mezi její literární práce či výtvarné práce přesahující do literatury patří internetová novela Mesto.html, která obsahuje hypertext, zvuk a obraz (1997) nebo New York City Map, virtuální procházka New Yorkem, spojující fotografii, kartografii, zvuk a text (1999). Za knihu bajek o životě a fyzice Straka v říši entropie (Prchal Petr, 2010), která vyšla v češtině a polštině a koncem roku vyjde v maďarštině, obdržela Markéta Baňková roku 2011 Magnesii Literu v kategorii Objev roku. V roce 2003 byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého.
marketa@bankova.cz, www.bankova.cz
-
Barbora Baronová
je literární dokumentaristka a nakladatelka. Na FSV UK vystudovala žurnalistiku a mediální studia, na FMK UTB získala doktorát v oboru Multimédia a design. V rámci doktorátu absolvovala výzkumný pobyt na UNSW v Austrálii, kde se začala hlouběji zabývat tématem literárního dokumentu a alternativních výzkumných metodologií. V roce 2012 založila nezávislé nakladatelství wo-men, kde publikovala mimo jiné i vlastní autorské dokumentární projekty – Slečny (2012), Měj ráda sama sebe (2014), Lágr Barbora (2015), Intimita (2015), Ženy o ženách (2019). Za knihu Intimita získala spolu s fotografkou Ditou Pepe cenu Magnesia Litera (2016). Spolu s výtvarnicí Janou Jandáčkovou je autorkou alternativní logopedické cvičebnice pro děti Syrovátka sytí selátka (Verzone 2018), ve spolupráci s Českými centry realizovala mezinárodní výstavní a knižní projekt Dialog (2019). Její literární texty se objevily knižně nebo jako součást výstav mimo jiné v USA, v Japonsku, na Slovensku nebo v Polsku. Píše též pro divadlo a hudbu.
-
Bára Bažantová
Ve své umělecké praxi, stejně jako ve svých textech se Bára Bažantová zabývá tématem chudoby a sociálního vyloučení. V rámci uměleckého provozu spolupracuje s iniciativou tranzit.cz na projektu v severočeském Janově a platformou pro současnou poezii Psí víno. Mimo umělecké struktury si vydělává sezónními pracemi na vinicích, ráda chodí do hor a občasně spolupracuje se spolkem Ramus, který organizuje výlety a akce pro lidi s postižením a bez. V roce 2023 vydala dvě knihy: Hoří chemička, něco si přej (tranzit.cz) a Prokletý, kdo přichází (nakladatelství Divus). Svou textovou tvorbu publikovala v A2, Kapitálu, Revue Prostor, Tvaru nebo kritickém měsíčníku Druhá směna.
Mimo literární a publikační činnost se Bára Bažantová zabývá organizací aktivit pro romské děti. Je spoluzakladatelkou kolektivu Pojď ven! / Av avri! z.s., který každoročně pořádá kreativně a dramaticky zaměřené letní tábory a výlety pro děti ze sídliště Janov. Důležitými tématy jsou pro ni otázky moci/ bezmoci, chudoby a sociální vyloučení, komunikace mezi majoritou a romskou menšinou, stejně jakoanarchie, láska a přátelství. V rámci tvorby ráda spolupracuje s Jankem Rousem z artyčok.tv, nakladatelstvím Divus a malířkou Kateřinou Rafaelovou. Je fanynkou romské-brněnské Tuke TV a zapsaného spolku Ramus, který pořádá akce pro lidi s postižením i bez.
-
Stanislav Biler
je spisovatel, sociolog a novinář. Vyrůstal na vesnici v českém Slezsku. Vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě. Žije v Brně. Pracuje pro deník Alarm. V roce 2011 spoluzakládal původně sarkastický spolek Žít Brno. Napsal knihy Nejlepší kandidát (2017), 111 míst v Brně, která musíte vidět (2020) a Destrukce (2021). Za román Destrukce získal v roce 2022 cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
-
Pavel Bezděčka
Profesí zoolog, ale také spisovatel, publicista, ilustrátor (ilustroval 4 knihy, ca 70 bajek a pohádek v časopisech a přes 50 odborných článků), malíř (76 výstav obrazů), fotograf (85 výstav fotografií). Posledních 17 let žije v Jihlavě, předtím v Uherském Hradišti, Olomouci a na řadě jiných míst.
Z básnické tvorby můžeme zmínit např. publikace Dobré ráno, živote (2005), Kopanice spomienkami šperkované (2003) nebo Nepřekonatelný neklid (2022). Během pobytu v Uh. Hradišti se věnoval přírodě, folklóru a krajině Slovácka, krom desítek článků a esejí např. publikace Staré Město v proměnách staletí (2000), Příroda kolem nás, aneb Nejsme tu sami (2001), Vítejte na Východním Slovácku (2005) nebo Poezie Východního Slovácka (2006).
Od roku 1994 píše pro děti. Krom desítek bajek a pohádek publikovaných v novinách a časopisech napsal knihy pro děti: Pohádky o zvířátkách (2001), Neuvěřitelné bajkopříběhy (2002), Kouzelník Futuro a jeho přátelé (2004), Der zauberer Futuro und seine tierfreunde (2004), Medvídek Hamánek (2004), Medvedík Hamko (2004) a Bajky a pohádky z Vysočiny (2018) a dvojjazyčné česko-ukrajinské knihy Bajky a pohádky z lesů a luk / Байки та казки лісів і лугів (2022) a Medvídek Mlsounek / Ведмедик Ласунчик (2023).
-
Lukáš Boček
(*1988) pochází z Českých Budějovic, žije v Praze. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na Jihočeské univerzitě, pracuje jako gymnaziální učitel a publicista. Knižně debutoval v souboru Poslední uzel s povídkou Nahý oběd s Lolitou, která vyhrála literární soutěž OSKar. Jeho prvním publikovaným románem je Zahrada mrtvých duší (Vyšehrad, 2022). Kniha byla nominována na cenu Šumava litera. Kromě psaní beletristických textů se spisovatel věnuje také hudební žurnalistice. -
Petr Borkovec
V současné době vyučuje na Literární akademii v Praze, je redaktorem poezie nakladatelství Fra a dramaturgem kavárny Fra. Vydal básnické sbírky Prostírání do tichého (Pražská imaginace, 1990), Poustevna, věštírna, loutkárna (Mladá fronta, 1991), Ochoz (Mladá fronta, 1994), Mezi oknem, stolem a postelí (Český spisovatel, 1996), Polní práce (Mladá fronta, 1998), Needle-Book (Paseka, 2003), Milostné básně (Fra, 2012). Za sbírku Ochoz obdržel v roce 1994 Cenu Jiřího Ortena. Dále publikoval cyklus básní A.B.A.F. (Opus, 2012), soubor svých šesti starších sbírek a nových básní Vnitrozemí (Fra, 2005) a krátké prózy Berlínský sešit/Zápisky ze Saint-Nazaire (Fra, 2008). V Revolver Revue vyšly v roce 2011 jeho zápisky Jedna věta. Pro děti napsal Všechno je to na zahradě (běžíliška, 2013) a je spoluautorem Slabikáře (Fraus 2007). Petr Borkovec publikuje také v němčině a překládá z ruské poezie 20. století, spolu s V. Puckem přeložil antologii klasické korejské poezie a s P. Štollem výbor z poezie lotyšské básnířky Liany Langy. Spolupřekládal také některá antická dramata. Za své překlady byl vyznamenán řadou ocenění. Za cyklus čtení v kavárně Fra obdržel v roce 2009 výroční cenu Literárního fondu.
-
Adam Borzič
Básník, publicista, překladatel a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Vystudoval teologii a absolvoval dramaterapeutický výcvik. Je – společně s Petrem Řehákem a Kamilem Bouškou – spoluzakladatelem básnické skupiny Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Publikoval sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011) a Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu. Ukázky z jeho poezie byly přeloženy do angličtiny, chorvatštiny, srbštiny, polštiny a rumunštiny. Básněmi, eseji a publicistickými texty příspívá do řady tištěných i internetových médií. Překládá z anglického a chorvatského jazyka.
-
Tereza Brdečková
Narodila se v Praze roku a studovala na FAMU. Debutovala roku 1996 kolekcí novel s názvem Listy Markétě a následovaly romány: Šahrazád a král (1999), Učitel dějepisu (2004), Toyen (2005), Slepé mapy (2006), Alhambra (2010), Zrcadlo Serafina (2017).
Překládá poezii (Zafer Senoçak: V novém světě, Fra, 2008; Bernard O’Donoghue: Deštivec/Rainmaker, 2019). Jejím vlastním básnickým debutem jsou Zlatí kohouti (2022).
Z non-fiction knih je nejznámější O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha (2022). Výborem z jejích publicistických prací jsou knihy Nebezpečí, jaké je tvé jméno (Argo 2005) a Většina jsem já (2023). Působí zároveň jako scenáristka (seriál Bohéma, film Trnka, nalezený přítel).
Spolu s Jiřím Dědečkem řídí od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na odkaz Jiřího Brdečky a vlastní tvorbu.
-
Ondřej Buddeus
Studoval skandinavistiku a překladatelství (obor němčina) na Univerzitě Karlově. Překládá z němčiny a norštiny, dramaturgicky se mj. podílí na Pražském Microfestivalu. Je redaktorem Psího vína, v letech 2012–2014 byl jeho šéfredaktorem. Vydal sbírky textů 55 007 znaků včetně mezer (2011) a rorýsy (2012), obrázkovou knížku pro dospělé Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou, 2011) a dětskou knihu Hlava v hlavě (s Davidem Böhmem, 2013). Poslední prací byl vícežánrový literární projekt a me, jehož výstupem byla vedle knižní a internetové publikace (www.a-me.info, typodesign: Mütanta) také stejnojmenná multimediální inscenace (spolu s Matoušem Hejlem, Radimem Vizvárim a Alešem Čermákem) a galerijní instalace (Steirischer Herbst, 2012). Jako spolueditor je podepsán také pod česko-slovensko-německou antologií současné poezie DISPLEJ.eu (2014). Jeho texty byly přeloženy do řady jazyků, vystupuje pravidelně v ČR i zahraničí. Často spolupracuje s dalšími umělci, hudebníky či typografickými designéry. Byla mu mj. udělena Cena Jiřího Ortena (2013) nebo Magnesia Litera (2014, s Davidem Böhmem) v kategorii kniha pro děti a mládež. Žije a pracuje v Praze.
-
Lukáš Csicsely
(1989), scenárista, učitel, spisovatel. Zabývá se různými formáty včetně audia či komiksu a významnou část tvorby věnuje dětem. Mezi jeho poslední díla patří filmy Kdyby radši hořelo a Rituály, mravoučné grotesky Metamorfórky, šibalský román Nejkrásnější pohřeb Jana Huga nebo komiks Jágr, legenda, který zobrazuje část života slavného hokejisty jako rytířskou legendu.
-
Michal Čagánek
(1978) Básník a spisovatel, lektor tvůrčího psaní. Autor dvou desítek publikovaných knih, některé z nich sám ilustroval. Knihy tvoří jako komplexní umělecké dílo od prvního nápadu po poslední grafický detail. Veškerá tvorba nese pozitivní energii s cílem přenést čtenáře ze světa stresu do světa radosti, klidu a harmonie.
-
Dora Čechova
Na Vysoké škole kreativní komunikace učí seminář Autorského čtení. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou a obor scenáristika na FAMU. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka studovala tvorbu textu a scénáře. U profesora Ivana Vyskočila na DAMU studovala Kreativní pedagogiku-pedagogickou kondici.
V roce 2012 debutovala povídkovou knihou Nechtěl jsem být Leninem (nakladatelství Labyrint). V roce 2014 vyšla kniha rozhovorů Život a sochy Olbrama Zoubka (Mladá fronta) a v roce 2015 povídková kniha Padaná letní jablka (Labyrint). Povídky publikuje časopisecky a ve sbornících. V maďarském překladu vyšla kniha Nem akartam Lenin lenni (2017, Noran Libro) a v německém překladu výbor povídek Ich wollte kein Lenin werden (2019, Wieser Verlag a Větrné mlýny).
-
Jan Delong
Publikoval básně v časopisech Host, Tvar, Psí víno, Weles a dalších. Je laureátem několika literárních soutěží. Pracuje v Knihovně Třinec jako kulturní a koordinační pracovník. V roce 2009 spoluzaložil Literární večery v Třinci, které až do roku 2016 organizoval. V roce 2014 vydal v opavském nakladatelství Perplex debutovou básnickou sbírku s názvem Dušinec.
-
Pavel Drozd
Hnízdí v Praze. Živí se všelijak, zejména bobulovinami a semínky. Po absolvování Filozofické fakulty a po zkušenostech v několika zaměstnáních se na volné nožce věnuje publicistice, beletrii a poezii. Na kontě má kromě časopiseckých a novinových článků (pod občanským jménem) dvě sbírky povídek (pod pseudonymem): Za devatero větami (H+H 2011) a Trvalé bydliště v hodinovém hotelu (Novela Bohemica 2015). V šuplíku má nyní tři romány a dvě básnické sbírky.
-
Nora Eckhardtová
Nora Eckhardtová se narodila roku 1979 v Praze. Na Vysoké škole ekonomické vystudovala statistiku a filozofii, z čehož v následné kariéře nevyužila vůbec nic. Po mnoho let působila v propagaci pražských artových kin Světozor, Aero a Bio Oko. Poté, co vyšel u Knihy Zlín v roce 2018 její debutový román Sen letící želvy, se přesunula na literární pole a pracuje jako externí redaktorka a posudkářka rukopisů. V roce 2023 vydala historickou fikci Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Od roku 2023 je také aktivní šperkařkou, má vlastní značku Šperky Noir.
-
Vesna Evans
(roz. Tvrtković) je česká prozaička pocházející z bývalé Jugoslávie. Narodila se v Sarajevu a v roce 1993 uprchla s rodinou do Prahy. V současné době žije střídavě v Česku a Norsku.
-
Tomáš Gabriel
Básník a recenzent, zaměřující se hlavně na mladou českou poezii. Vydal básnické sbírky Tak černý kůň tak pozdě v noci (Literární salon, 2013, nominace na Cenu Jiřího Ortena 2013) a Obvyklé hrdinství (Host, 2016). V roce 2015 byl spolu s Petrem Borkovcem editorem ročenky Nejlepší české básně. Recenze a kritické texty publikoval zejména v časopisech Tvar, Host, Souvislosti a zveřejňuje je také na svém blogu pozdevnoci.blogspot.cz.
-
David Glockner
pracoval jako editor a grafik v časopisech a novinách. Poslední léta se věnuje už jen hudbě, zahálce a psaní knih. Čtenáři jej znají jako autora bestselleru Císařův prezident, historických románů Prokletí rodu Auerspergů a Císařův levoboček, nebo thrillerů Satanovo vejce, tajemství rodu Rottů, Dvě, a Pohřební komora. S dcerou a labradorem Arnoštem žije na severu Čech. Hraje v kapelách Liškou ke zdi a Štíhlá Koza. -
Klára Goldstein
nar. 1988, básnířka, publicistka, literární historička. Vystudovala bohemistiku na FF UP v Olomouci. Autorka sbírek Úpatí vichřice (MGM, 2011), Milíře (Weles, 2016), Kenotaf (Host, 2018). Časopisecky publikovala např. v Hostu, Tvaru, A2, Welesu, Aluzi, iLeGaLitu, Textech ad. Z badatelského hlediska se zabývá tvorbou a osobností Pabla Nerudy, o němž připravuje monografii a jehož básně překládá. Organizuje literární večery (Valašské Meziříčí, Olomouc).
-
Pavel Göbl
Spisovatel, filmový režisér, člen výboru Asociace spisovatelů. V roce 1992 – 1994 absolvoval Filmovou školu Zlín. V letech 1995 – 2002 FAMU. Krom jiného se živil dělnickými profesemi. Je držitelem několika Cen Pavla Juráčka. V roce 1998 obdržel Cenu Kodaku za nejlepší film roku za snímek Otevřená krajina svobodného muže. Za knihu Tichý společník obdržel v roce 2009 Magnesii Literu. Je autorem novel a románů Tichý společník (Dauphin, 2007, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého), Penis pravdy (Dauphin, 2009, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého), 4 igelitky (Dauphin, 2015). Zrežíroval několik filmů, seriálů, publicistických pořadů. Za řadu z nich byl oceněn. Kovář z Podlesí (2012, 1. cena dětských diváků), Gorila (2011 Cena Andreje Stankoviče), Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí (2005, ocenění Variety), Gorila (2011 Cena Andreje Stankoviče), Šťáva (2003, Cena Oty Hofmana).
-
Anna Beata Háblová
Básnířka, architektka. Publikovala básnické sbírky Kry (Mox Nox, 2013), Rýhy (Arbor Vitae, 2015), Nevypínejte (Dauphin, 2018) a básně v literárních časopisech Host, Tvar, Weles a Pandora. V kulturním centru Dominikánská 8 moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010, Young Planning Professionals Award 2012 a Juniorstav 2012. V roce 2017 jí vyšla komiksovo-vědecká kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu. Od roku 2018 přispívá do Ranních úvah na ČRo Vltava.
-
Emil Hakl
Vystudoval Státní konzervatoř Jaroslava Ježka (1984-88), obor tvorba textu, později dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Prózu začal psát v roce 1998, od té doby se jí věnuje soustavně. Je autorem knih Konec světa (Argo, 2001), Intimní schránka Sabriny Black (Argo, 2002). Podle novely O rodičích a dětech (Argo, 2002) byl natočen stejnojmenný film a rozhlasová adaptace. Kniha byla přeložena do několika jazyků. Je držitelem Ceny Josefa Škvoreckého za novelu Pravidla směšného chování (Argo, 2010) a Magnesie Litery v kategorii Próza za novelu O rodičích a dětech (Argo, 2002). Dále vydal povídky O létajících objektech (Argo, 2004) a romány Let čarodějnice ( Argo, 2008), Intimní schránka SabrinyB. (final cut) (přepracovaný román, Argo, 2010), Skutečná událost (román, Argo, 2013). Jeho posledním počinem jsou povídky Hovězí kostky (Argo, 2014). hakl@noveranet.cz
-
Markéta Hejkalová
Spisovatelka, překladatelka finské literatury, zakladatelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, nakladatelka. Je členkou výboru českého i mezinárodního PEN klubu. Debutovala novelou Mimo mysu pod jménem Pražáková (1988), pod stejným jménem vydala i Šli myšáci do světa (1994). Publikovala romány Ženy a cizinci na konci tisíciletí (Hejkal, 2002), Vždycky jedna noc (Hejkal, 2004), Slepičí lásky (Hejkal, 2006), Kouzelník z Pekingu (Hejkal, 2008), Důkazy jejího života (Hejkal, 2010), Andělé dne a noci (Hejkal, 2012), Rudé paprsky severního slunce (Hejkal, 2014), Měj mě rád/a (Hejkal, 2017), Finsko – stručná historie (Libri, 2003), U nás v Evropě (Česká televize, 2006), Fin Mika Waltari (Hejkal, 2007). Knihy Markéty Hejkalové byly přeloženy do několika jazyků. marketa@hejkal.cz www.hejkal.cz
-
Ondřej Hložek
Básník, publicista, pořadatel literárních setkání.Vydal sbírky Tížiny (2011), Domů (2014), Ulicí Dolorosa (2017), Teď (2017), Ř ez kamenem (2019) a Trautes Heim (2020). Vydal dětské knihy Dědečkova almara (2018) a Zlaténka (2020). Jeho básně byly přeloženy do řádky evropských jazyků. Zastoupen v antologiích Nejlepší české básně 2017 a 2018.Editorsky, popřípadě textově, se podílel na příležitostných tiscích s názvem Víme o sobě (výbor z poezie děkana Josefa Veselého, 2011), Opava Východ Zpáteční (sborník k 790. výročí založení města, 2014), Jako v nebi, tak i na zemi – Petr Bezruč 1867-2017 (antologie k 150. výročí narození), Krátká báseň (2020) a Hospodo! Vít Slíva sedmdesát (2021).Recenzemi a esejisticky přispívá do časopisu Texty aj.Pořádal na Opavsku kulturní akce se zaměřením na literaturu (Básnické hlasy, Open Air Happening Vikštejn aj.).
-
Petra Hůlová
Spisovatelka, členka výboru Asociace spisovatelů. Knihy Petry Hůlové byly přeloženy do dvanácti jazyků. Vystudovala mongolistiku a kulturologii, učila tvůrčí psaní. Nyní je spolumajitelkou cafebaru Zenit v Praze a autorkou na volné noze. Je autorkou románů Paměť mojí babičče (Torst, 2002), Přes matný sklo (Torst, 2004), Cirkus Les Memoires (Torst, 2005), Umělohmotný třípokoj (Torst, 2006), Stanice Tajga (Torst, 2008), Strážci občanského dobra (Torst, 2010), Čechy země zaslíbená (Torst, 2012), Macocha (Torst, 2014).
Foto: Lukáš Havlena
-
Vasilios Chaleplis
Vasilios Chaleplis patří mezi organizátory a propagátory literárního života v Ostravě. Věnuje se copywritingu, dramaturgii a momentálně dokončuje doktorský program Teorie a dějiny české literatury na Ostravské univerzitě. Spoluzaložil kulturní platformu Harakiri a mezinárodní literární festival Inverze. Také je jedním z autorů knihy 111 míst v Ostravě, která musíte vidět mapující dynamiku ostravského života. Jeho básnické texty jsou zastoupeny v antologiích i sbornících (Pandezie, Harakiri) a v prvním ostravském poeziomatu. V dubnu 2023 mu v jeho domácím nakladatelství vyšel básnický debut Flavedo, za který byl nominován na Cenu Jiřího Ortena a na Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar.
-
Lenka Chalupová
Lenka Chalupová se narodila 4. února 1973 v Přerově. Je česká novinářka a spisovatelka, absolventka žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. V médiích či pro média pracuje od svých osmnácti let, v posledních letech působí jako tisková mluvčí města Přerova. Napsala dvanáct knih, většina jejích příběhů je doprovázena temnou linkou či detektivní zápletkou s nečekaným rozuzlením. Píše knihy ze současnosti i nedávné minulosti. K jejím dosud nejúspěšnějším dílům patří trilogie: Svatojánské ořechy (2023), Páté jablko (2022) a Kyselé třešně (2020), v níž se vrací do čtyřicátých a padesátých let minulého století a líčí osudy lidí z vesnic u Přerova. Kromě již zmíněných románů je autorkou také knih Začátek (2019), Liščí tanec (2018), Ptačí žena (2017), Tyrkysové oko (2016), Ledové střepy (2015), Pomněnkové matky (2014), Utopená (2013), Vosí hnízda (2009) a Neříkej mi vůbec nic (2004). Členkou Asociace spisovatelů je od roku 2023.
-
Marie Iljašenko
(nar. 1983, Kyjev) básnířka a spisovatelka. Debutovala v roce 2015 sbírkou Osip míří na jih (nominace na cenu Magnesia litera), sbírka Sv. Outdoor vyšla v roce 2019. Za své básně byla nominovaná na několik cen. Příležitostně publikuje krátké prózy a přispívá sloupky na server iLiteratura. Pracuje jak nakladatelská redaktorka a překladatelka. Žije v Praze.
-
Vít Janota
Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Živil se jako návrhář webových stránek, pracoval jako odborný asistent na MFF UK, programátor a internetový grafik. Nyní je programátorem na volné noze. Vydal básnické sbírky K ránu proti nebi (Dauphin, 2002), Fasování košťat (Dauphin, 2004), Praha zničená deštěm (Dauphin, 2006), Miniová pole (Dauphin, 2008), Jen třídit odpad nestačí (Dauphin, 2011) a Noc a déšť (Dauphin, 2013).
-
Radovan Jursa
Povoláním lékař, zabývá se kardiochirurgií a transplantační chirurgií. Věnuje se sochařství a literatuře. Vydal básnické sbírky Pianissimo (Refugium V-R,1999), Mezi žebry déšť (Montanex,2011) a Mezzovoce (Dauphin,2019). Jeho tvorba je zastoupena v antologiích a časopisech.
-
František Kalenda
(*1990) je český antropolog, publicista a spisovatel. Debutoval románem Despota (2011) z prostředí upadající Byzantské říše. Za historickou detektivku Ordál (2012) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Mentalitu středověku čtenářům přiblížil v detektivní trilogii z období vlády Karla IV., kterou tvoří svazky Vraždy ve znamení hvězdy, Zlomený král a Šarlatové zmije (2016- –2019). Je také autorem dobrodružné knihy pro děti Pes, kocour a sirotek (2016), ve které se hrdinové vydávají z jižních Čech až do Konstantinopole. Jeho zatím posledním dílem je dobrodružný fantasy román Dcera labyrintu (2022) inspirovaný řeckou mytologií. V akademické a popularizační činnosti se zaměřuje na dění v Latinské Americe a portugalsky mluvících zemích.
-
Dora Kaprálová
Vystudovala divadelní fakultu JaMU v Brně (1995-2001), ateliér scénáristiky a dramaturgie. Psaní prózy se soustavněji věnuje poslední roky, předtím intenzivněji pracovala jako radiodokumentaristka, novinářka, literární kritička, filmová scénáristka. Debutovala divadelní hrou Výšiny (in Pět žen napsalo pět her, Větrné mlýny, 2001), poté vydala v nakladatelství Host knižní rozhovor se spisovatelkou Květou Legátovou Návraty do Želar (Host, 2004, 2009). Roku 2011 ji vyšla v nakladatelství Archa novela Zimní kniha o lásce, o rok později vyšla v maďarském překladu (Egy férfy, Typotex). Tekutý román Berlínský zápisník vyšel v nakladatelství Druhé město roku 2016. Téhož roku získala dvě českoněmecké novinářské ceny, za reportáž a esejistický radiodokument, letos byl její text o Rixdorfu na česko-německou novinářskou cenu opět nominován. Od roku 2007 žije a pracuje v Berlíně, občas pobývá v Budapešti, touží po Brně. Dokončuje povídkovou knihu Ostrovy, která vyjde v nakladatelství Druhé město na podzim 2019.
-
Lidmila Kábrtová
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingová komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Několik let se věnovala žurnalistice, pak se zaměřila na oblast public relations, v níž pracuje dodnes. Krátké příběhy začala zveřejňovat na webu pribehynapadesatslov.cz. Z padesátislovních příběhů je také její debut – experimentální próza Koho vypijou lišky(Host, 2013). Za svoji druhou knihu – sbírku volně provázaných povídek Místa ve tmě(Host, 2018) získala v roce 2019 Hlavní cenu Nadace Českého literárního fondu. Povídky publikuje i časopisecky a v českých povídkových souborech. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu ČRo 3 Vltava — Minutové hry.
-
Jiří Klečka
Jiří Klečka (1983) se narodil a vyrůstal v Ostravě. Už v dětství mu učarovaly příběhy, ať už ty knižní, nebo vykreslené na filmovém plátně. V současnosti pracuje jako manažer kvality v nadnárodní firmě, což mu mimo jiné umožňuje psát příběhy v různých koutech světa. Od roku 2018 vystupuje jako řečník Atmosféry Ostrava, projektu se známými a zajímavými osobnostmi, jehož součástí jsou inspirující hudba a motivační duchovní slovo. Se svou ženou a dvěma dcerami žije ve Frýdlantu nad Ostravicí. V roce 2019 debutoval románem Pět ročních období (Vyšehrad), za nímž následovaly Papírové domky (Vyšehrad, 2022), které zasadil do svého rodného města. Podle svých slov se Moravskoslezského kraje hodlá držet i nadále, protože je v něm spousta nevypovězených příběhů. Posledním potvrzením těchto slov je mysteriózní román o paměti Zapomenutá (Vyšehrad, 2023) odehrávající se na Opavsku.
-
Adéla Knapová
Vystudovala Karlovu univerzitu v Praze. Patří mezi nejvýraznější české novináře, od osmnácti let pracuje coby autorka v tištěných médiích (Koktejl, Respekt…), od roku 2009 je kmenovou publicistkou týdeníku Reflex. Za své literární reportáže obdržela mnohá ocenění. V roce 2003 vyšla její prvotina Nezvaní. V roce 2016 vydalo Fra její druhou prózu Nemožnost nuly, roku 2017 vyšel tamtéž román Slabikář a nejnověji v říjnu 2019 román Předvoj. Píše také povídky, které publikuje převážně časopisecky.
-
Vít Dan Kolinger
V mládí jej inspirovala beatnická poezie a folkoví písničkáři, ale také tvorba Jakuba Demla či Jana Čepa. Vystudoval Pedagogickou fakultu University Karlovy v Praze. V 80. letech publikoval v samizdatu. První jeho tištěnou básnickou sbírkou, grafickou úpravou i sazbou blízkou samizdatu, byla útlá sbírka Cesta domů (vlastním nákladem, Příbram 2006).
Skutečně přiznanou prvotinou se stala sbírka Bílé trnky (Pointa, Albatros Média, Praha, 2022), s citlivým doslovem básníka Romana Szpuka. Jeho zatím poslední básnickou sbírkou je Dopoledne s mátovým čajem (Tofana- Jiří Raichl, Dobruška, 2023) s doslovem Petra Náhlíka. Jeho básnická tvorba je zastoupena také ve sborníku Chléb pouště – Almanach české poezie 2022.
-
Radek Kolínský
Středoškolsky vystudovaný pečovatel, vysokoškolsky zase popularizátor hudby a organizátor jejího života. Po rozmanitých zkušenostech i eskapádách našel pracovní uplatnění coby knihovník, volný čas vyplňuje také jako moderátor nejrůznějších akcí, kupříkladu zavedené talkshow 2+KK – Knihovnické křeslo pro dva.
Poprvé mu básně vyšly časopisecky v Divokém víně. Rána(,) milostivá, tak zní název jeho básnické prvotiny, která vyšla v listopadu 2020 v nakladatelství Pointa.
-
Filip Koryta
Narodil se v Kraslicích, vyrostl v Sokolově, žije v Plzni. Slamer, básník, prozaik, hudebník, moderátor, pedagog. Je mistrem ČR ve slam poetry za rok 2017 a trojnásobným mistrem ČR v duo slamu. Absolvoval Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni (čeština – psychologie). Vydal sbírky básní Chlípnost, S tebou a bez tebe a Fotogenické problémy, sbírky slamových textů Test tvojí trpělivosti a Promiň a prózu Falknov Calling. Býval frontmanem a textařem skupin Friday, Glajstr Duo a diCaprio. Tvoří polovinu podcastového dua UšiPusyMajk. Více na www.filipkoryta.cz.
-
Přemysl Krejčík
Píše prózu, poezii, ale i odborné publikace. Věnuje se také literární a audioknižní publicistice. Vědecky se zabývá zejména domácí literární fantastikou, přestože doktorát získal v oboru historie. Živí se jako vysokoškolský pedagog a příležitostný nakladatelský redaktor. V letech 2015–2021 vedl jako šéfredaktor literární časopis Partonyma. Obdržel několik tvůrčích stipendií od Českého Literárního Centra a Mezinárodního Visegrádského Fondu (v polském Krakově, v severoněmeckém Worpswede a v tuzemském Broumově) a své texty představil i zahraničnímu publiku (v Krakově či v australském Melbourne). Vydal několik básnických sbírek (např. O Auschwitzu psát nebudu, 2021, nakl. Petr Štengl), v próze se věnuje žánrové (např. román Čokoláda pro Wehrmacht, 2021, nakl. Host) i nežánrové (např. román Srab, 2022, nakl. Host) literatuře. Za román Malej NY (2019, Host) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Přispěl do několika básnických i povídkových antologií.
-
Vít Kremlička
Básník, prozaik, publicista, recenzent, dramatik, spisovatel, čtenář a divák, bývalý člen skupina Národní třída. Příležitostně překládá a publikuje v literárních časopisech. Je držitelem Ceny Revolver Revue (2010), Ceny studentského listu Babylon (2013) a Ceny nakladatelství Koleno (2013). V 70. a 80. letech publikoval v samizdatových a exilových sbornících a časopisech. Své první básnické sbírky Autentický kulovátor (1981), Zvonění (1984) a Oblouk (1985) publikoval v 80. letech v samizdatu v edici Edice pro více. Za novelu Lodní deník obdržel v roce 1991 Cenu Jiřího Ortena. Dále vydal Cizrna (Torst, 1995), Starý zpěvy, básně (Revolver Revue, 1997), Zemský povídky (Hynek, 1999), Prozatím (Petrov, 2001), Amazonia (Klokočí a Knihovna Jana Drdy, 2003), Manael (Protis, 2005), Země Noc (Clinamen, 2006), Tajná cikánská kronika (Pavel Mervart, 2007) Tibetiana (Revolver Revue, 2013), dále Amazonské Medy (Pulchra, 2015), Divůtajný Marimbo (Pulchra, 2016), Básně (Aula, 2018) a Můj život s vínem (Malvern, 2023).
Knihy Víta Kremličky byly přeloženy do několika jazyků. Autor je člen Českého centra PEN-klubu a o.s. Magorova Studánka.
-
Adam Krupička
Prozaik, lektor tvůrčího psaní, pedagog. Vydal růžencovou legendu Maria Goretti (2012) a novelu Vlaštovka (2015), ostatní práce jsou v rukopise (soubory Iliostatio a Isimeria). Na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře vyučuje českou a světovou literaturu. Je přesvědčen, že literatura má být vnímána coby spojení kánonu s ostatními slovesnými projevy v kultuře a společnosti, jako jsou mytologie, populární žánry, alternativní proudy, tvorba neúspěšných, díla z jiných civilizačních okruhů apod. Autorské kurzy tvůrčího psaní vede od roku 2014, např. na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, pro Severočeskou vědeckou knihovnu, Knihovnu města Mladá Boleslav, Dům umění Ústí nad Labem ad. Jeden z kurzů byl zakončen vydáním sborníku LALIA (2016) a celostátní soutěží kreativity Ulita. Stal se jedním ze zakladatelů Akademie literární kreativity Demurgsop.
-
Lenka Kuhar Daňhelová
Česká básnířka a překladatelka z několika jazyků, také prozaička a výtvarnice. Působila jako redaktorka časopisu Pobocza (Krajnice), spolu s manželem Petrem Kuharem organizuje od roku 2008 mezinárodní literární festival Stranou – evropští básníci naživo; oba spolupracují s četnými nakladateli a organizátory literárních akcí v zahraničí i ČR, představují české autory v zahraničí a naopak.
Kromě dvou publicistických knih Nové Heřminovy – Neu Ebersdorf(Arnika, 2003), Jak žít s povodněmi(Arnika, 2005) vydala román Cizinci(Balt-East, 2004), dvoujazyčnou sbírku básní Neuvršćeno(Nezařazeno, Treći trg, Bělehrad 2009, překlad do srbštiny Biserka Rajčić), Pozdrav ze Sudet(edice Psího vína Stůl, 2010), Její bolest(Protimluv, 2012) a Hořem(Protimluv, 2014). Své básně a prózu zveřejňuje v českých i zahraničních časopisech a antologiích.
Knižně vydala řadu básnických i prozaických překladů. Za své překlady ze slovinštiny získala v roce 2013 slovinskou překladatelskou cenu Lirikonov zlát, a v roce 2018 spolu s Petrem Kuharem získala Pretnarovu cenu a čestný titul “velvyslanec slovinské literatury a jazyka” za mnohaleté zprostředkovávání slovinské literatury v Česku, navazování česko-slovinských literárních vztahů a překladatelské dílo představující důležité slovinské autory v zahraničí.
-
Štěpán Kučera
vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze, pracuje jako redaktor Salonu Práva. Vydal sbírky povídek Tajná kronika Rychlých šípů… a jiné příběhy (Host, 2006), Jidáš byl ufon… a jiné příběhy (Druhé město, 2016) a romány Projekt Gilgameš (Druhé město, 2019; nominace na Magnesii Literu za prózu) a Největší lekce dona Quijota (Druhé město, 2021). Příležitostně působí i jako knižní redaktor a editor, píše také písňové texty pro libereckého písničkáře Karla Pazderu a kapelu NekrmiT.
-
Zuzana Kultánová
(1986) debutovala svým románem Augustin Zimmermann (Kniha Zlín, 2015), za který byla nominována na cenu Magnesia Litera pro objev roku a získala Cenu Jiřího Ortena 2017. V roce 2022 vydala svou druhou knihu Zpíváš, jako bys plakala (Paseka, 2022). Zastupuje ji Marie Sileny pod agenturou Prague Literary Agency (pragulit.de). Pracuje jako Content specialistka a literární publicistka. Žije v Praze.
-
Radek Lehkoživ
Básník a spisovatel, nar. 6. 5. 1975 v Kroměříži, kde absolvoval tamní gymnázium. Poté vystudoval obor husitská teologie na HTF UK. Se svou ženou a třemi dětmi žije v Praze, aktuálně na Žižkově. Vystřídal mnoho zaměstnání, v současné době pracuje jako veřejný opatrovník.
Je autorem básnických sbírek Teatrálium (Marek Belza, 2005), Příšeří se (Marek Belza, 2009), Tanga (Marek Belza, 2013), A mrdne-li mi (Marek Belza, 2015) a Výtok z básnického díla (Marek Belza, 2017), který obsahuje vybrané texty z doposud vydaných sbírek s přídavkem nových básní z let 2015-2017. Zatím poslední jeho vydanou knihou je novela Klínění (Mlhovina, 2018) doprovázená uměleckými akty Hynka Čermáka. Básně jsou dále zastoupeny v několika antologiích, almanaších, byly publikovány rovněž v nejrůznějších novinách a časopisech.
Je předsedou spolku Literární Vysočina, hlavního organizátora Festivalu Literární Vysočina a soutěže Literární Vysočina. Je spolupořadatelem Večerů přiměřených depresí. Aktuálně pracuje na nové sbírce básní.
-
Šimon Leitgeb
(*17. 6. 1996)
Vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách. Je autorem básnické sbírky Mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a Betonová pláž (JT’s nakladatelství, 2020), za kterou získal v roce 2021 Cenu Jiřího Ortena. Za své básně byl také oceněn v různých soutěžích na území České republiky. Publikoval ve většině českých časopisů (např. Tvar, Host, Reportér, Lidové noviny ad.) a na spousta webech týkajících se literatury (např. nedelnichvilkapoezie.cz, Artikl, Britské listy ad.). V roce 2016 byly jeho verše uvedeny v antologii Nejlepší české básně 2016 (Host, 2016). Jeho básně byly přeloženy do mnoha jazyků a publikovány v Japonsku, v Rakousku, na Slovensku, na Ukrajině, ve Francii a v Rumunsku. Poměrně často vystupuje v zahraničí.
Je členem české sekce PEN klubu.
Žije v Českých Budějovicích, kde se aktivně podílí na chodu kulturního života organizací literárně- hudebního pořadu „mezi náma” a mezinárodního multižánrového festivalu „Literatura žije!”. V současné době pracuje na projektu FOUND IN TRANSLATION, který je součástí kandidatury Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury 2028. Tento projekt podporuje dění na jihočeské literární scéně prostřednictvím každoročních rezidenčních pobytů pro překladatele a spisovatele z různých částí Evropy.
-
Patrik Linhart
Básník, spisovatel, publicista, výtvarník a performer. Publikuje pod řadou různých jmen. V současné době externě spolupracuje s časopisy Tvar, Host, Analogon a RozRazil a s nakladatelstvími Volvox Globator, Odeon, Kniha Zlín a Větrné mlýny. Je spoluautorem představení a amateurských filmů radikálního baletu Vyžvejklá Bambule (od r. 2015 pod názvem Kundí frky). Pod jménem Patrik Vetrugin vystavuje kresby a grafiky.
Samostatně vydal Čítanka český Jazyk (pod jménem Pavel Jazyk, Velarium, 1998), Měsíční povídky/Opárno (Votobia, 2003), Pro cizince na cestách (Kapucín, 2003), Divadlo RausAplaus (pod jménem Pavel Jazyk, Větrné mlýny, 2005), Napsáno v trenýrkách (Protis, 2006), Vexilologický kabinet britského impéria ( Europrinty, 2008), Běsové budou pokřikovat (H_aluze, 2010), Spící Hrůza ( dybbuk, 2011), Památný den v Duxu (Krásné nakladatelství, 2012), Lunhard (Krásné nakladatelství e-book 2013, kniha 2014), Vyprávění nočních hubeňourů (Pulchra, 2013), Šílený Trist (Novela bohemika, 2014), Vienna Calling (Větrné mlýny, 2014). staramilenka@seznam.cz www.patriklinhart.wordpress.com -
Ondřej Lipár
Básník, autor básnických sbírek Skořápky (Ortenova Kutná Hora, 2004) a Komponent (Fra, 2014). Pracuje jako časopisecký editor a fotograf.
-
Anna Luňáková
vystudovala filosofii na Filosofické Fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v současné době je tamtéž doktorandkou a věnuje se francouzsky psané literatuře. Publikovala experimentální román Tři (Dauphin, 2020) a básnickou skladbu Jen ztratím jméno (Malvern, 2020). Věnuje se překladu z francouzštiny a portugalštiny, publikuje časopisecky ve Tvar, A2, Glosolalia či revue Prostor. V revue Prostor je literární redaktorkou, věnuje se také tvorbě autorských pořadů jako moderátorka pro pořad Artcafé na Vltavě. Jejím hlavním zájmem je sound puppetry a divadlo poezie, které realizuje prostřednictvím spolku HERONS VECTOR z.s. a otevřené platformy Nothing is a problem here, společně s Ondřejem Maclem.
-
Ondřej Macl
Narodil se na Štědrý den roku 1989 v Hradci Králové. Vystudoval sociální práci a novinařinu na Masarykově univerzitě v Brně, srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově v Praze a autorské herectví na DAMU, se studijními stážemi v Paříži, Athénách či Lisabonu.
Za knižní debut Miluji svou babičku víc než mladé dívky (Dauphin, 2017) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Následovala básnická sbírka K čemu jste na světě (Petr Štengl, 2018) a novela Výprava na ohňostroj (Petr Štengl, 2019).
Hojně se věnuje autorským performancím, většinou ve spolupráci s Annou Luňákovou (účast na festivalech FITUC v Casablance, Spoken Word Festival Warsaw, italský Hombres Video Poetry Festival, budapešťský Pestext, bratislavská Ars Poetika, ostravská Inverze, Ortenova Kutná Hora aj.).
Přispívá do různých médií i jako literární kritik. Je členem evropských iniciativ Versopolis a CELA – Connecting Emerging Literary Artists. Živí se prací s lidmi s duševním onemocněním.
-
Igor Malijevský
Básník, prozaik a umělecký fotograf. Po studiích teoretické fyziky a filosofie pracoval jako čerpač, učitel, redaktor a složenkář. Od roku 2007 připravuje společně s Jaroslavem Rudišem pravidelný literární kabaret EKG v pražském divadle Archa. Spolupracuje s ČRo Vltava a je členem hudební skupiny Hlinomazův Apetit. Knižně vydal básnické sbírky Bělomorka (Protis 2003), Druhý den po konci světa (Paper Jam 2013) a Zimní království (Paper Jam 2016), sbírky povídek Družba (Protis 2005) a Měsíc nad řekou Tejo (Argo 2014) a fotografickou monografii Znamení Lvova (Kant 2016). Žije na Návsi družby v Čelechovicích.
-
Vratislav Maňák
Spisovatel pochází ze Stříbra na západě Čech. Na Karlově univerzitě vystudoval žurnalistiku a mediální studia, dnes zde přednáší. Za svůj povídkový debut Šaty z igelitu (Host, 2011) obdržel v roce 2012 Cenu Jiřího Ortena. Věnuje se i tvorbě pro děti; napsal dva seriály pro Hajaju Českého rozhlasu, jeho autorská pohádka Muž z hodin (Albatros, 2014) získala nominaci na Literu za knihu pro děti a mládež. Je řadovým členem České sekce IBBY.
-
Lukáš Marvan
Narodil se 4. dubna 1962 v Písku. Po studiu na Gymnáziu v Praze – Radotíně a absolvování Vysoké školy zemědělské v Praze – Suchdole se živil do roku 1990 jako laboratorní technik a programátor, po té až do roku 2002 jako novinář a publicista v různých týdenících, denících a televizích. V roce 2002 se stal buddhistiským mnichem a žil do roku 2003 v buddhistických klášterech na Srí Lance. Na Srí Lanku se pak ještě několikrát vrátil jako meditující laik. Od roku 2004 žije v Ústí nad Labem, je příslušníkem Hasičského záchranného sboru ČR a pracuje jako tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Publikovat básně začal v devadesátých letech v Revolver revui a Literárních novinách, od té doby v řadě dalších revuích, sbornících a antologiích včetně zahraničních. Básnické sbírky: Levhart nebo leopard – Český spisovatel 1993, Stíny a příběhy – Tosrst 1997, Je to napsáno v čarách světa – Petrov 2000, Noční cesta denní krajinou Petrov 2003, Klášter v džungli – Concordia 2004, Deník Avatára – Druhé město 2010; Cestovní básně – Dauphin 2019; Próza: Mnich. Deník ctihodného Mantakusaly. – Eminent 2004, Záblesky svobody – Druhé město 2014
-
Martina Málková
pochází z Vysočiny, ale už třicet let žije v Praze a posledních osmnáct let i v Českém Krumlově.
Psaní se věnuje už od studentských let. Kromě knih píše hudební texty a divadelní hry. V roce 2017 vyšla v Knižním klubu její prvotina Dvojitý gambit a o rok později Závity ulit. Po tříleté pauze vyšel v Ikaru její třetí román Pérka, drátky, kolečka, ve kterém se odráží autorčin vztah k divadelnímu prostředí.
Pracuje jako lektor a konzultant na volné noze v oblasti rozvoje a vzdělávání dospělých. -
Ivana Myšková
Vystudovala tvůrčí psaní a mediální komunikaci na Literární akademii v Praze. V roce 2007 debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem (režie Natália Deáková), texty publikovala v Revolver Revue, literární příloze časopisu Respekt, Revue Pandora, Labyrint Revue, Hostu, Souvislostech a Tvaru. V roce 2012 vydala novelu Nícení (Fra), za niž byla nominována na ceny Česká kniha a Cena Josefa Škvoreckého. V květnu tohoto roku ji v nakladatelství Host vyšla povídková sbírka Bílá zvířata jsou velmi často hluchá.
-
Jan Němec
Spisovatel, předseda Asociace spisovatelů. Vystudoval sociologii a religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V současné době pracuje jako redaktor v literárním měsíčníku Host a dramaturg v České televizi, dříve spolupracoval například s týdeníkem Respekt. Debutoval sbírkou básní První život (Větrné mlýny, 2007), po níž následoval soubor povídek Hra pro čtyři ruce (Druhé město, 2009). Za román o fotografovi Františku Drtikolovi Dějiny světla (Host, 2013) obdržel Cenu Evropské unie za literaturu 2014 a cenu Česká kniha 2014. Zastupuje jej Dana Blatná.
-
Elena Pecenová
(nar. 1994 v Pardubicích) vystudovala na Akademii výtvarných umění v Praze obor Intermedia a zabývá se performativním uměním a textem. V roce 2019 získala zvláštní cenu poroty v Literární soutěži Františka Halase a také se stala držitelkou prémie ve slovenskočeské soutěži Básne SK/CZ. Publikovala ve stejnojmenném sborníku, na kulturních webech i časopisecky. Mezi lety 2020 a 2021 vedla časopis Psí víno. V roce 2022 jí v Nakladatelství AVU vyšel básnický debut s názvem Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky a v roce 2023 kniha druhá s názvem Na cestu zpět si zapínám skryté titulky v nakladatelství Adolescent. Žije v Pardubicích.
-
Jana Poncarová
je spisovatelka a novinářka. Ve své románové tvorbě se inspiruje skutečnými událostmi, opírá se o rešerše a rozhovory s pamětníky. Debutovala v roce 2018 románem Podbrdské ženy, který sleduje osudy tří generací žen žijících v podhůří Brd a setkal se s nadšeným čtenářským ohlasem. O rok později vydala román Eugenie inspirovaný osudem plzeňského hotelu Continental a jeho majitelky. Kniha získala Cenu čtenářů v literární soutěži Česká kniha 2020.V roce 2020 vyšel Janin třetí román Alžběta a Nina. Ve stejném roce vydala s fotografkou Ditou Pepe v nakladatelství wo-men svoji prvotinu v žánru literárního dokumentu Děvčata první republiky, která byla oceněná v soutěži Nejkrásnější české knihy. O rok později Jana publikovala román Cyklistka o osudu poslední baronky Blanky Battaglia. V roce 2022 vydala román Herečka, který vypráví příběh prvorepublikové avantgardní umělkyně Jarmily Horákové. Je spoluautorkou Deníku Věrky Kohnové, který vyšel v roce 2023. -
Tim Postovit
Básník a překladatel. Studoval rusistiku na Filozofické fakultě UK. V roce 2019 vydal sbírku básní Magistrála. Je zastoupen ve sborníku Nejlepší české básně. První překladovou práci publikoval v Revolver Revue. Rovněž publikuje v tištěných a internetových periodikách. Účinkuje v žánru slam poetry. V roce 2019 získal titul mistra České republiky v duo slamu. Učí v jazykové škole.
-
Martin Reiner
Básník, prozaik a nakladatel. Napsal a vydal sedm básnických sbírek, například Decimy (Torst, 1996), Tání chůze (Petrov, 1998) nebo Hubená stehna Twiggy (Host, 2010), novelu Lázně (Petrov, 1998), výbor fejetonů Plachý milionář přichází (Druhé město, 2008) a romány Lucka, Maceška a já (Druhé město, 2009) a Básník (Torst, 2014). Kniha o Ivanu Blatném, Básník, získala v roce 2014 Cenu Josefa Škvoreckého a stala se Knihou roku jak v anketě Lidových novin (2014), tak v soutěži Magnesia Litera (2015). S Michalem Vieweghem a Pavlem Šrutem napsal knihu pro děti Tři tatínci a maminka (Brio, 2010); ilustrovala ji Galina Miklínová.
-
Tereza Riedlbauchová
Básnířka, nakladatelka a literární historička. Vystudovala na FF UK v Praze český jazyk a literaturu, francouzštinu a absolvovala doktorandské studium z české literatury. Získala Master 2 na Sorbonně, kde působila rovněž jako lektorka češtiny. V současnosti pracuje jako vědecká tajemnice a zástupkyně ředitele Památníku národního písemnictví. V letech 2001–2010 pořádala domácí literární salony a v roce 2007 založila nakladatelství Literární salon (www.literarnisalon.cz). Spolupořádala festival Poezie mezi Prahou a Paříží. Vydala sbírky Modrá jablka (Ivo Železný, 2000), Velká biskupovská noc (Marek Turňa, Drewo a srd, 2005, v bulharštině 2011), Don Vítor si hraje a jiné básně (Kniha Zlín, 2009), Pařížský deník (Kniha Zlín, 2013) a poému Podoba panny pláč (MaPa, 2002). Básně publikovala v časopisech a antologiích v ČR a zahraničí, a to ve francouzštině, španělštině, portugalštině, angličtině, němčině, bulharštině, polštině a srbštině. Vystoupila na mnoha mezinárodních festivalech a autorských čteních.
-
Radka Rubilina
Rusistka, překladatelka, básnířka. Vystudovala FF UK v Praze, absolvovala doktorát v oboru literární věda v německé Konstanz. Věnuje se překladům básní, propagaci ruské literatury v českém prostředí a také propagaci české literatury v zahraničí. Soustavně zpřístupňuje práce bývalých vězňů ruských táborů nucených prací, tzv. gulagu (antologie Jen jeden osud, vzpomínky politických vězňů gulagu Nějaké otázky?!; Dny mého života). Z ruštiny překládá moderní poezii (Anna Barkovová, Eduard Limonov, Jan Satunovskij, Saša Sokolov). Vlastní sbírku básní Laciná romantika vydala v roce 2017 v nakladatelství Dauphin. Žije v zemích postsovětské Evropy a Asie, věnuje se diplomacii, kultuře a lidským právům.
-
Jaroslav Rudiš
Studoval germanistiku, historii a žurnalistiku v Liberci, Praze, Curychu a Berlíně. Prošel řadou povolání, nyní je na volné noze. Debutoval novelou Nebe pod Berlínem (Labyrint, 2002), za niž obdržel Cenu Jiřího Ortena, následovaly romány Grandhotel (Labyrint, 2006) – oceněno Magnesii Literou, Potichu (Labyrint, 2007) a Konec punku v Helsinkách (Labyrint, 2010). Jeho poslední knihou je novela Národní třída (Labyrint, 2013). Spolupraceje s výtvarníkem Jaromírem 99, s nímž vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel: Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory, nebo povídky Na trati, 2003–2008. Píše česky a německy. Je autorem řady divadelních a rozhlasových her, filmových scénářů, věnuje se také publicistice. Podle jeho komiksové trilogie o nádražákovi Alosi Nebelovi byl v roce natočen celovečerní animovaný film. Film získal řadu ocenění, mj. Byl oceněn Evropskou filmovou cenou jako nejlepší animovaný film roku. V roce 2003 založil s Petrem Kružíkem Skupinu U-Bahn.
-
Tereza Semotamová
(* 1983 Boskovice) je česká spisovatelka. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Na JAMU absolvovala také doktorát. Je autorkou rozhlasových her, rozhlasových pořadů, věnuje se publicistice, překladu současné německokazyčné beletrie. Pracuje pro časopis jádu pražského Goethe Institutu. Debutovala románem Počong aneb O pinoživosti lidské existence, který napsala s Jakubem Vítkem. Její druhý, samostatný román Ve skříni byl v roce 2019 nominován na cenu Magnesia Litera a vyšel také německy.
-
Olga Słowik
Autorka básní, recenzí, literárněvědných studií, publicistických textů a překladů. V roce 2016 jí (jako příloha časopisu H_aluze) vyšla sbírka Toto není menstruační poezie. Překládá do polštiny. Časopisecky publikovala mj. překlady básní Natálie Paterové, Ondřeje Lipára a Pavla Kolmačky.
-
Ivo Skopal
Ivo Skopal (narozen r. 1989 v Bruntále) vyrůstal v Městě Albrechticích na česko-polské hranici. Vystudoval evropská studia a bezpečnostní studia na Masarykově univerzitě, nedostudoval filosofii tamtéž. Žije v Brně, je zastupitel městské části Brno-sever. Pracoval v IT jako analytik a tester, v současnosti pracuje v energetice. Debutoval románem Vykořenění (Pointa, 2021), v roce 2024 mu vyšel román Souhvězdí slona (Togga). www.ivoskopal.cz
-
Klára Smolíková
Přispívala do dětských časopisů už v době, kdy studovala estetiku a teorii kultury na Univerzitě Karlově. Knihy Viktorka a vesmírná dobrodružství, Na hradě Bradě či Medvídek Lup a jeho kamarádi vycházejí z komiksových rubrik publikovaných časopisecky. Učila knihovníky, přednášela na vysoké škole, pracovala v muzeích. Prosadila se neobvykle pojatými populárně naučnými knihami kombinujícími příběh, komiksové a naučné pasáže. Mezi takové publikace patří Horác a Pedro v zemi Bójů, Husité, Řemesla, Spolkla mě knihovna, Pozor, v knihovně je kocour! či Cha cha chá, zasmál se Mordechaj. Angažuje se v projektech na rozvoj čtenářské gramotnosti, připravuje metodické materiály pro knihovníky a učitele, externě spolupracuje na výstavních projektech. Je spoluautorkou detektivek pro děti (série Tajná dvojka) i dospělé (Mrtvá šelma).
-
Pavel Sobek
Textař a básník. Autor 3 básnických sbírek: Sbírka milostných dásní, Princové jsou na koksu a Za nocí. Spoluautor povídkové knížky Klub osamělých srdcí pana Vajíčko, ve které se objevují povídky známých autorů (Belko, Srbová, Elbe, Tomeš, Brycz, Kohák). Kreativní ředitel a reklamní textař, držitel ocenění Best of The Best za nejlepšího komerčního textaře roku. Autor kampaní pro Českou filharmonii, Amnesty International, Avon proto rakovině prsu, Kofolu, Letiště Praha a další subjekty. Pochází z Opavy a žije v Roztokách u Prahy.
e–mail: textar.cz@gmail.com / www.sobekpoetry.com / www.pavelsobek.com
-
Jan Spěváček
Básník. Poslední sbírkou je Periskop (Adolescent, 2021). Chce uvést v život něco, čemu pracovně říká deníkologie.
-
Jitka Bret Srbová
Narodila se v roce 1976 v Praze. Básnířka, redaktorka, literární publicistka. Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 2006-2011 byla šéfredaktorkou literárního on-line almanachu Wagon, v současnosti je editorkou webového magazínu Ravt. Pod literárním jménem Jitka N. Srbová vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět:(Dauphin, 2019). Její básně byly mj. zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2012, 2015, 2017 a 2019) a přeloženy do několika evropských jazyků. Žije v Hořovicích, kde spolupořádá večery autorského čtení Poezie ve středu.
-
Alžběta Stančáková
Básnířka, prozaička, dramatička. Za debut Co s tím (2014) obdržela Cenu Jiřího Ortena, za druhou knihu, Чачак, nominaci na Magnesii Literu. Její básnické, prozaické i publicistické texty vyšly v několika jazycích. Je spoluautorkou česko-německo-
hornolužickosrbské inscenace těžba snů, kterou uvádí Chemické divadlo. -
Jakub Stanjura
(nar. 1995) pochází z Opavy, žije v Praze. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově, v roce 2023 debutoval psychologickým románem Srpny.
-
Vladimíra Staňková
Narodila se v roce 1987 v Havířově. Vystudovala český jazyk a literaturu a češtinu v komunikaci neslyšících na FF UK a absolvovala dálkový program Kreativní pedagogika – pedagogická kondice na DAMU.
Je spolueditorkou publikace Durychhalten! Vzájemná korespondence Jakuba Demla a Jaroslava Durycha, jež vyšla v roce 2022 v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Mnoho let se věnovala především vzdělávání dětí a dospělých. Od roku 2018 působí jako nakladatelská redaktorka. Píše knížky pro děti (Vymetkout a záhada prázdného pokoje, Abeceda zvířátek, Abeceda rostlin ad.) a pravidelně ve školách, školkách a knihovnách pořádá interaktivní besedy.
-
Iveta Svobodová
Spisovatelka, dramatička a scénáristka. Její prvotinou byl Podivný způsob (1999), krimi příběh dle skutečných událostí. Následovaly Přestaň se bát (2003), Kruh se uzavřel (nakl. J. Poberové 2005) a Postavení mimo hru (nakl. J. Poberové 2009), dále Stíny minulosti (JAS 2013). Od roku 2018 je kmenovou autorkou nakladatelství Šulc a Švarc, kde vyšlo Podivné přátelství (2018), Konec hry (2019), Misionář (2020), Přestaň se bát (2021), Jako přízrak (2022) a Ostří meče (2024/2).
Napsala dvě divadelní krimikomedie Pár dní na zkoušku a Tajemství srubu u jezera. Od roku 2017 je členkou ARAS – Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů.
facebook.com/iveta.svobodova.146
www.ivetasvobodova.cz -
Daniela Šafránková
Vystudovala divadelní produkci na DAMU a později v USA na California State University pedagogiku a výtvarnou výchovu. Obdržela cenu týdeníku Prognosis a zúčastnila se jednoho z prvních Writers’ Worshops v Praze pod vedením Arnošta Lustiga.
Debutovala románem Anísa, americký miniromán (Argo, 2015). Následoval román Bydlim v Nuslích (Argo, 2016). Třetí román Fína vychází na podzim 2018.
Na jaře 2018 získala Visegrádský rezidenční pobyt, během něhož napsala divadelní hru. Píše, maluje a vyučuje. Žije v Praze a částečně v jižních Čechách. -
Ladislav Šerý
Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě UK v Praze, do roku 1990 pracoval v kotelnách smíchovských činžáků, poté deset let přednášel moderní francouzskou literaturu, dva roky tlumočil při rekonstrukci českého velvyslanectví v Paříži, třináct let působil na FAMU a od roku 2018 se stará o vědu a výzkum v Památníku národního písemnictví. Překládal Artauda, Bataille, Daumala, Queneaua, Geneta, Camuse, Mandiarguese a jiné. Vydal: První knížka o tom, že řád je chaos a že potřebujem světlo a nedovedem žít ve tmě a že každýmu obsahu se vnutí nějaká forma a že moc je všude a nikde a že i ta blbá svoboda je jenom jako a že ještě nenastala ta pravá dekolonizace a že i to umění je jeden velkej mýtus (DharmaGaia, 1997), Laserová romance (Analogon, 2005), Laserová romance 2 (Fra, 2008), Laserová romance 3 (Fra, 2009), Nikdy nebylo líp (Fra, 2016).
-
Petr Šesták
vystudoval učitelství češtiny a společenských věd v Praze, dva roky žil v obytné dodávce a křižoval Evropu s pojízdnou výstavou fotografií. Je autorem poeticko-filosofického cestopisu Kočovná galerie (Paper Jam, 2014), povídkové knihy Štvanice (Dauphin, 2015) a románu Kontinuita parku (Host, 2021). V současné době žije především v Praze, kde v rámci projektu Fotoautomat Prague provozuje analogové fotokabiny. V jihomoravském Mikulově pořádá literární program Čtení Mikulov, festival pouličního umění La Strada a podílí se na organizaci dalších kulturních akcí.
-
Marek Šindelka
Spisovatel a člen výboru AS. Za básnickou prvotinu Strychnin a jiné básně (Paseka, 2005) mu byla udělena Cena Jiřího Ortena. Po básnické sbírce následovala próza Chyba (Pistorius & Olšanská, 2008), která byla zadaptována do komiksu. V roce 2012 získal Marek Šindelka Magnesii Literu za soubor povídek Zůstaňte s námi (Odeon, 2011). Jeho poslední kniha Mapa Anny vyšla v roce 2014 v Odeonu. Šindelkovy knihy byly přeloženy do několika jazyků.
-
Martin Šinkovský
Od narození ukrutně líný člověk, který sám nechápe, jak se dostal k psaní. Snad mu vyhovuje, že mu do toho lidi moc nekecají. Když přijde řeč na komiksy, stává se z něj urputný zastánce propracovaných scénářů a mnohovrstevnatých příběhů, které by rád napsal, ale naráží na to, že je prostě líný.
Na univerzitě v Olomouci se přilepil na kreslíře TICHO762 a dodnes parazituje na jeho schopnostech. Mezi jejich společná díla patří komiksy Trikolora, Mlžný ostrov zbarvený do ruda a Slavika. Z beletrie pro děti a dospívající jde například o knihy Hvězdonauti 1: Naděje, Hvězdonauti 2: Vážná hrozba, Městečko Kytice, Chodil obr po zemi, Průsvitní, Lampálie v ohrožení nebo Lapálie v Lampálii.
Jiný skvostný komiksový výtvarník Marek Rubec přizval Martina ke scénářům pro svého Jarmila, jenž pravidelně vychází v časopise Raketa. Aby toho ve světě komiksu nebylo napácháno málo zlého, společně s Janem Pomykačem vydali subverzivní komiks o rozdělení Československa s titulem Rozděl-ení.
Krysáci, Vincent, Bóďa a dobrodružství v Benátkách, Vincent, Bóďa a tajemství Hraničního lesa, Píp a Půp, nové příběhy Rychlých šípů… A tak by se dalo pokračovat ještě nějakou chvíli…
Jelikož se obklopuje lidmi, co opravdu v něčem vynikají, nikdo zatím nezpozoroval, že sám Martin toho mnoho neumí.
-
Karel Škrabal
(* 1969, Jihlava) je český básník a novinář, člen brněnské literární skupiny Vítrholc. S novinařinou začal v roce 1992 jako brněnský zpravodaj v redakci Českého deníku. Pak pracoval v Lidových novinách, pro televizi Nova a 16 let v Mladé frontě DNES. Zde byl editorem, vedoucím krajské regionální redakce v Brně a zástupcem šéfredaktora MF DNES. K 30. dubnu 2014 z MF DNES odešel. Od července 2014 pracoval v České televizi jako zástupce šéfredaktora regionálního zpravodajství, od dubna 2019 editor kulturní redakce zpravodajství České televize. Od února 2014 provozuje webovou stránku Nedělní chvilka poezie.CZ, která každou neděli od 20:00 přináší originální blok básní, většinou konkrétního autora. Vydal šest básnických sbírek, tu první Zapalte Prahu v roce 1998 (Větrné mlýny), tu poslední Kavčí hory v roce 2018 (Druhé město). Další sbírky: Šlehačka, 2000 (Větrné mlýny), Druhá verze pravdy, 2003 (Větrné mlýny), Strašpytel, 2007 (Druhé město) a Rádio Vítrholc, 2014 (Větrné mlýny). Publikoval v tuzemských literárních časopisech, v devíti Almanaších Vítrholc a spolu s Bernardetou Babákovou vyhrál v roce 2016 básnickou soutěž Brněnská sedmikráska. S Vítrholcem vystupuje od jeho počátků na začátku 90. let minulého století. Čtyřicet let žil v Brně, nyní žije v Praze. Je ženatý a má dva syny.
-
Jan Škrob
Básník a překladatel. Autor básnických knih Pod dlažbou, Reál a Země slunce. V letech 2015 a 2019 byl zařazen do ročenky Nejlepší české básně. V roce 2017 byl nominován na cenu DILIA Litera pro objev roku. V roce 2018 se stal společně s německým básníkem Bastianem Schneiderem držitelem Drážďanské ceny lyriky. V roce 2019 byl za svoji druhou knihu nominován na Cenu Jiřího Ortena. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, nizozemštiny, litevštiny, řečtiny a slovinštiny. -
Viktor Špaček
Viktor Špaček (nar. 1976 v Praze), básník, prozaik, výtvarník. Vystudoval sochařství na VŠUP /ateliér Kurta Gebauera/, diplomoval v roce 2004. V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky v nakladatelství Literární salon, v roce 2010 sbírku básní Co drží Nizozemí v nakladatelství Fra. Jednotlivé básně mu vyšly ve francouzštině, angličtině a italštině, je zastoupený v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore (Mimesis 2010), v anglické antologii From a terrace in Prague (Litteraria Pragensia 2011) a také v antologiích Nejlepší české básně 2011, 2012, 2013 (Host). Roku 2015 mu vyšla sbírka povídek Něco cirkusového (Dybbuk) a sbírka básní Nejasný rozměr (Perplex). Jeho jednotlivé povídky byly uveřejněny v časopisech Host, Haluze, Pandora, Uni. Dvě jeho povídky načetli roku 2017 a 2018 pro Český rozhlas Petr Čtvrtníček a Ivana Machalová, pro literární časopis Tvar píše recenze na poezii. Pracuje jako lektor tvůrčího psaní, korektor, knihovník. Je ženatý, s manželkou a její dcerou žije toho času v Německu.
-
Jakub Šponer
(1990) je spisovatel a hudebník. Narodil se v Ostravě, zde také vystudoval ekonomickou žurnalistiku na VŠB a pokračoval v žurnalistických studiích na Univerzitě Karlově v Praze, kde žije. Dříve se věnoval převážně hudební publicistice, na Radiu 1 dodnes moderuje hudební pořad Salad Daze. V roce 2023 debutoval snovou novelou Ekstase.
-
Anna Štičková
Pochází ze Sudet, z těch mezi Plzní a Rozvadovem, na sever k Mariánkám, na jih směrem k Domažlicům. Ráda se tam vrací. Vystudovala literaturu a tvůrčí psaní, pokračuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Působila v nakladatelství Nová beseda, nyní pracuje pro Knihex, Ústav pro českou literaturu a Ústav pro soudobé dějiny. V roce 2015 vyšla Anně Štičkové první básnická sbírka Nádech výdech a v roce 2019 druhá – Nejsi ze Sudet?. V roce 2016 jí společně se spolužáky a pedagožkami vyšla kniha Moje řeč: Fejtónky Dobré češtiny. Píše občas na Literární baštu Dobré češtiny a pro Kanon. Jinak teď nepíše a věnuje se fungování knižního trhu. Čte, co jí pod ruku přijde, často Holana, Borkovce, Máchu, bratry Šargorodské a Ronju, dceru loupežníka.
-
Barbora Šťastná
Vyrostla v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Vystudovala scenáristiku na FAMU a pracovala jako novinářka v časopisech Týden, Premiere, Elle a Moje psychologie. Nyní je editorkou Paměti národa, nejrozsáhlejší sbírky vzpomínek pamětníků v Evropě. V letech 2010-2018 zachycovala postřehy z každodenního života ve svém Šťastném blogu, který se stal inspirací pro její prvotinu Šťastná kniha a knihy Jak jsem sebrala odvahu a Dobrá tak akorát. V roce 2019 publikovala historický román Láska pro samouky, v roce 2020 pak rodinným příběh Hezčí svět.
-
Irena Šťastná
/nar. 1978/ je autorkou básnických sbírek Zámlky (Host, Brno 2006), Všechny tvoje smrti (Literární salon Terezy Riedlbauchové, Praha 2010), Živorodky (Perplex, Opava 2013) a Žvýkání jader (Srdeční výdej, Brno 2015) a Sen o třetí plíci (Protimluv, Ostrava 2018), Dny. Noci. A co víc? (Srdeční výdej, Brno 2021.) Spolu s Milanem Šťastným napsali krátké veršované vyprávění pro děti s názvem Na mamuta (Běžíliška, Praha 2016).
Autorka obdržela Cenu Jantar, byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky a na cenu Magnesia Litera za poezii, její texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, španělštiny, polštiny, rumunštiny, portugalštiny a hindštiny. Více viz http://irena-stastna.webnode.cz/
-
Marie Šťastná
je narozena 6. dubna 1981 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě. V současné době žije v Praze a živí se výrobou šperků a oděvů.
Knižně vydala sbírky básní: Jarním pokrytcům (Unarclub, 1999), Krajina s Ofélií (Knižnice Ortenovy Kutné Hory, 2003, Cena Jiřího Ortena 2004), Akty (Protis, 2006), Interiéry (Host, 2010), Štěstí jistě přijde (2019, Host). Vítězka Drážďanské ceny lyriky 2010. Publikuje též časopisecky.
-
Jeremy Taylor
Jeremy Taylor se narodil v Bristolu v Anglii. Povídky začal psát v roce 1984 a své první dvě poslal Roaldu Dahlovi – který odpověděl „lepší než průměrný amatér, ale je v nich určitá naivita, která je nepřijatelná“. V roce 2006 se (Jeremy, nikoli Roald) přestěhoval do České republiky a nyní se věnuje psaní v podhůří Vysočiny. Píše krátké romány a učebnice pro studenty jazyků. Vydal asi 90 knih a v současnosti pracuje pro švédské vzdělávací nakladatelství.
-
Marek Technik
se narodil roku 1982 v Olomouci. V roce 1999 pochopil, že literatura nabízí nejkomplexnější způsob ztvárnění jakékoli lidské zkušenosti. V osobnostním MBTI testu mu vychází typ ENTP, s oblibou pročítá katalogy a vytváří seznamy, má rád zvířata a je vegetarián. Od roku 2010 se věnuje kritickému psaní o filmu a literatuře. Žije se svojí ženou v Praze. Román Varování je jeho literárním debutem.
-
Miloslav Topinka
Vystudoval psychologii na FFUK. Zúčastnil se devítiměsíční expedice Lambaréné po čtrnácti zemích Afriky. Vystoupil na Kilimandžáro, projel celou Saharu. 1968-9 pracoval jako redaktor Sešitů pro literaturu a diskusi, až do zastavení časopisu. Byl členem Seifertova Svazu čs. spisovatelů, až do jeho zlikvidování. Napsal scénář k celovečernímu filmu o K. H. Máchovi (1969-1970), natáčení však již bylo zakázáno. Poezii mohl v letech 1970-1989 publikovat jen v zahraničí. Vydal sbírky poezie Utopír (1969), Krysí hnízdo (1970, náklad zešrotován; vyšlo až 1991, polsky 1993) a Trhlina (2002, Seifertova cena 2003); monografii o J. A. Rimbaudovi Vedle mne jste všichni jenom básníci (1995), eseje z let 1966-2006 Hadí kámen (2008, Cena F. X. Šaldy 2009). Připravil antologii Vysoká hra (1993), texty K. Malicha (1994), fragmenty R. Gilbert-Lecomta (1996), Záznamy J. Koláře (2002) a eseje V. Linhartové Soustředné kruhy (2010). Přeložil Dopisy vidoucího od J. A. Rimbauda (2000).
-
Marek Torčík
Marek Torčík (1993) je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu i básně. V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ. V roce 2023 mu vyšel románový debut Rozložíš paměť.
-
Kateřina Tučková
Spisovatelka a kurátorka. Debutovala novelou Montespaniáda (Větrné mlýny, 2006), ještě předtím publikovala své povídky v literárních časopisech. Pozornost upoutala románem Vyhnání Gerty Schnirch (Host, 2009), za nějž obdržela čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Její třetí počin, román Žítkovské bohyně (Host, 2012), se stal bestsellerem, byl přeložen do několika jazyků, vznikla dle něj divadelní adaptace v Městkém divadle Zlín a podle románu se chystá také film. Kniha získala několik ocenění; Cenu Josefa Škvoreckého, Český bestseller, Magnesia Litera – Kosmas cena čtenářů a Cenu čtenářů České knihy. Posledním knihou Kateřiny Tučkové je doprovodná publikace k výstavě Brno – moravský Manchester Fabrika (Host, 2014). Je autorkou řady odborných publikací z oblasti výtvarného umění, a také monografií a studií.
-
Petr Tureček
Člen umělecké skupiny Blázni.cz, maskot politické strany Nominalisté a kytarista kapely Slzný splín. Živí se jako evoluční biolog. Napsal Vlasy se vrací (Menader, 2017) a Ptáci a prdele letěli vesele (Petr Štengl, 2018).
-
Miroslav Václavek
(*1965, Rýmařov) je básník, prozaik, hudební textař a umělecký fotograf. V roce 2010 mu v nakladatelství Dokořán vyšla tiskem próza Člunky, zpracovaná Českým rozhlasem Olomouc v pořadu Setkání s literaturou. Miroslav Václavek je dále autorem válečného románu Železné včely (Knižní klub, 2014), který získal cenu tohoto vydavatelství za rok 2014. Autorsky je Václavek zastoupen v antologii českého a slovenského haiku Míjím se s Měsícem (DharmaGaia, 2013) i ve sbornících české poezie Ptáci z podzemí (nakl. Milan Hodek, 2013) a Rybáři odlivu (nakl. Milan Hodek, 2015) a v roce 2015 mu vyšla básnická sbírka S rybí kostí v krku (Brno: Ears&Wind Records). Miroslav Václavek svými texty doprovodil hudební skladby svého staršího bratra Vladimíra i olomouckých hudebních skupin Bluesberg, Hynkovy zámky a Tiché lodi, jakožto i šumperských Dying Passion, českobudějovických Básníků ticha i rockera Miloše Dodo Doležala. Je rovněž „VIP bloger“ serveru iDnes.
-
Jakub Vaněk
(příležitostně vanjek) se věnuje poezii a zvuku, okrajově též divadlu a autorské knize. Vystudoval komparatistiku. Aktuálně působí v redakci časopisu Plav, pro který mimo jiné pořádá literární večery (od roku 2022), a v kolektivu projektu IRMA (udk). V roce 2023 vydal formou DIY sbírku hřebíčky (texty z let 2010–2019). Na podzim 2024 chystá text v kooperaci Větrných mlýnů a Psího vína. Časopisecky, ve sbornících či na webu publikuje a veřejně vystupuje od roku 2012.
-
Romana Vaverová
(1971) Výtvarnice a spisovatelka, organizátorka Keramického sympozia Ostrava. Věnuje se tvorbě ze skla, mozaiky a betonu. Vydala několik publikací, pro dospělé i dětské čtenáře: Železné katedrály (2023, historický román z Ostravska konce 19. století), Uroboros (2023, fantasy a mytologie, příběh z Egypta, Sumeru a megalitické Evropy), Voda živá a mrtvá (2022, dětská fantasy z dob starých Slovanů), Mozaika (2021, e-book manuál výroby mozaik), Sára a kouzla králů (2023, pohádka pro čtenáře 8-10 let). V knihách zpracovává především zajímavá fakta z historie a mytologie.
-
Lukáš Vavrečka
Pochází z Vysočiny, ale od roku 2006 žije v Pardubicích, kde vystudoval kulturní dějiny. Řadu let strávil jako publicista, nakladatelský redaktor, vyučující nebo jazzový pianista. Jako spisovatel se často pohybuje na pomezí fantastiky a společenské prózy. Vydal celkem jedenáct samostatných knih, například environmentální krimi Tesla noir (2020) nebo magický román o autismu a síle příběhů Meziměsta (2024). Povídky publikuje v nejrůznějších sbornících a periodikách. Společně s Kristýnou Sněgoňovou připravil antologii mysteriózní a fantastické prózy Hlubiny města (2023) a s Klárou Smolíkovou napsal populárně naučnou knihu o audioknihách Nečtu! Poslouchám (2022).
-
Karel Veselý
Karel Veselý (1976) je publicista a spisovatel. Momentálně působí v redakci Deníku Alarm a spolupracuje s redakcí ČRo Radio Wave, časopisem Full Moon nebo hudebními cenami Vinyla. Je autorem románů BombaFunk (2017, Bigg Boss) a Kov (2022, Listen) a publicistických děl: Hudba ohně, Všechny kočky jsou šedé (s M. Hroch) nebo Planeta Nippon (s A. Křivánková a A. Tesař). Za poslední jmenovanou byl nominovaný na Magnesii Literu v kategorii publicistika. Je také aktivní v podcastech Rapspot a Soundsystém. Žije ve Znojmě a Praze.
-
Michal Viewegh
Spisovatel, autor desítek knih. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Český jazyk a literatura – pedagogika. Chvíli pracoval jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel, od roku 1995 až do současnosti působí jako spisovatel na volné noze. Debutoval novelou Názory na vraždu (Československý spisovatel, 1990) a proslavil se románem Báječná léta pod psa (Petrov, 1992), za nějž obdržel v roce 1993 Cenu Jiřího Ortena, na motivy románu vznikl v roce 1997 stejnojmenný úspěšný film. Mezi jeho nejznámější tituly patří Výchova dívek v Čechách (Československý spisovatel, 1994), Účastníci zájezdu (Druhé město, 1996), Nápady laskavého čtenáře (Petrov, 1993), Román pro ženy (Petrov, 2001) a další knihy, které byly přeloženy do několika jazyků a řada z nich byla zfilmována.
-
Klára Vlasáková
Spisovatelka, scenáristka a publicistka. V roce 2020 debutovala románem Praskliny, který byl nominovaný na Cenu Jiřího Ortena. Ve stejném roce pak vyšel komiks Spiritistky, k němuž napsala scénář. Její povídky se objevily ve sbornících Divočina nebo Budoucnost. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který píše hry, četby na pokračování nebo politické komentáře, a Českou televizí. Přispívá do Salonu Práva, A2larmu nebo Heroine.
-
Martin Vopěnka
Ačkoliv vystudoval Jadernou fakultu ČVUT, oboru se nikdy nevěnoval. Dosud publikoval patnáct knih. Od roku 1991 je majitelem nakladatelství Práh a od roku 2013 je členem PEN klubu. Debutoval filozofickým cestopisem Kameny z hor, do stejného žánru se řadí Antarktida na prahu konce. Ve svých knihách se zabývá možným směřováním lidské civilizace. Je autorem románů Balada o sestupu (Rozmluvy, 1992), Hotel uprostřed života (NLN, 1999), Konec zákona (Práh, 2003), Moje cesta do ztracena (Mladá fronta, 2005), Pátý rozměr (Kniha Zlín, 2005). Martin Vopěnka napsal také řadu knih pro děti a mládež. Encyklopedie poznávám život a svět (1. vydání 2002), Pohádky Větrných hor (Knižní klub, 1998), Spící město (Fragment, 2011), Spící spravedlnost (Fragment, 2012), Spící tajemství (Fragment, 2013). Jeho knihy byly přeloženy do několika jazyků.
-
Květoň Zahájský
(vlastním jménem Stanislav Švec) píše krátké humorné povídky a fejetony. Od roku 2008 publikuje na literárním webu Písmák, přispívá do časopisů, věstníků a sborníků. V knihkupectvích zatím najdete dvě jeho knihy: Tajemné kosočtverce v obilí s vlastními ilustracemi a Balijské cestoviny s vlastními fotografiemi.
Živí se jako technolog, zároveň je nadšeným výrobcem likérů, příležitostným cestovatelem, svátečním muzikantem a literárním ochotníkem. Přáteli je považován za zasmušilého melancholika a mlčenlivého zádumčivce, čtenáři naopak oceňují jeho laskavě se tvářící, avšak škodolibě nemilosrdný humor, jakož i stylistické potměšilosti. Z hudby má nejradši pomlky, z literatury fejetony, z lidí introverty a z cizích zemí ty, které leží v rovníkovém pásmu. Jenom v jídle není vybíravý.
-
Iryna Zahladko
(*1986). Česko-ukrajinská spisovatelka, překladatelka, autorka dvou poetických knížek v ukrajinštině: artbooku Sobache Oko (2015) a Lement i lehit (2018), a sbírky Tváření (2023) v češtině. Po studiích teoretické fyziky se začala víc věnovat literárním aktivitám. V roce 2017 získala cenu nakladatelství Smoloskyp – nejvýznamnější ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatelky a spisovatele. Během posledních deseti let se angažovala na umělecké scéně, působila jako nezávislá kurátorka a performerka a zúčastnila se několika uměleckých kolaborací. Vydává umělecké ziny. Věnuje se tématu ukrajinského feminismu ve válečném období. Zkoumá také vliv jazykového prostředí na autorskou tvorbu a je fascinována slovanskými jazyky. Od roku 2019 žije v Praze.
-
Jonáš Zbořil
Jonáš Zbořil (*1988) je básník, hudebník a publicista. Vydal sbírky Podolí (2013) a Nová divočina (2020). Za svůj debut byl nominován na Magnesii Literu a Cenu Jiřího Ortena, jeho texty se objevily ve čtyřech ročnících antologie Nejlepší české básně. Moderuje pořad Liberatura na Radiu Wave, občasně přispívá do týdeníku Respekt a dalších médií.
-
Ladislav Zedník
Básník. Vystudoval geologii a paleontologii na Přírodovědecké fakultě UK, poté čtyři roky pracoval v České geologické službě jako mikropaleontolog. Po ukončení výzkumných aktivit pět let pracoval ve školství. Od roku 2013 s Radkem Labuťou vede Interaktivní muzeum Trilopark v Praze. V letech 2009-2013 spravoval rubriku Hostinec v časopisu Host.
Publikoval sbírky básní Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (Argo, 2006; nominace na cenu Magnesia Litera), Neosvitly (Argo, 2012) a Cementárna Radotín (Dauphin, 2015; Magnesia litera 2016).
-
Tomáš Zmeškal
Spisovatel, debutoval románovou prvotinou Milostný dopis klínovým písmem (Torst, 2008), za niž získal Literární cenu Evropské Unie 2011, Cenu Josefa Škvoreckého 2009, 2. místo v anketě Lidových novin Kniha roku 2008 a byl za ni nominován na cenu Magnesia Litera a v roce 2012 na mezinárodní literární cenu Angelus. Dále publikoval Životopis černobílého jehněte (Torst, 2009), nominováno na Cenu Josefa Škvoreckého 2010, Obecní museum (rozhlasová hra) Český rozhlas, Vltava, 2011 a v roce 2013 vydal knihu Sokrates na rovníku, rodinné reportáže (Mishkezy), která byla nominována na cenu Česká kniha 2013. Své povídky mimo jiné publikoval v časopisech Weles, Tvar nebo Hospodářských novinách. Jeho knihy byly přeloženy do jedenácti jazyků, v zahraničí je zastupován zastupován Edgarem de Bruin, agentura Pluh.
-
Felix Zöllner
je básník, básník v próze a drobný prozaik narozený 7. října 1989. Pod pseudonymem Felix Zöllner tvoří převážně krátká díla, ovlivněná barokním katolicismem, neoromantikou a dekadencí. Své místo má v jeho tvorbě i tulácký modus vivendi a národnostně kulturní problematika zemí Koruny české. Jeho život je i proto značnou měrou ovlivněn právě pohraničím, Slezskem či Lužicí.
Na konci roku 2019 vydalo samonakladatelství Balaena mysticus jeho bibliofilní pentalogii Honci komet (Pomezí, Emauzy, Dux, Zásvětí, Jezulátko).
-
† Václav Kahuda
Václav Kahuda (8. listopadu 1965 – 24. července 2023) byl prozaik, autor knih Příběh o baziliškovi (1992, 2000, 2014), Veselá Bída (Petrov, 1997), Exhumace (Petrov, 1998), Houština (Petrov, 1999, 2001), Technologie dubnového večera (Host, 2000), Proudy (Petrov, 2001), Vítr tma přítomnost (Druhé město, 2014).
-
† Michal Maršálek
Básník, esejista, lékař. Kromě psychiatrických článků a knih publikoval v knize editorů Kaňovského, Bathii a Rosalese Dystonia and dystonic syndromes, (Springer, Wien 2015) hypotézu, vysvětlující tvorbu bizarních hlav rakouským sochařem F. X. Messerschmidtem. Debutoval sbírkou básní Z člověka oči (Dauphin/Protis 2007), dál vydal sbírky Letná: první kroky na Měsíci (Dauphin 2008), Kobalt přechází do krve (Dauphin 2009), Tady a nikde (Dauphin 2010), Práce s mraky (Dauphin 2012), Sfinze a hlemýžďům (Dauphin 2013), Černá bere (Dauphin 2014), Pootevřeno (Dauphin 2015) a Slunce bez pohybu (Dauphin 2016). Nominovaný na cenu Magnesia litera za poezii 2015 za sbírku Černá bere. Zařazen do sborníku Nejlepší básně roku 2014. Publikuje v Tvaru, Kontextech a Welesu. Žije v Praze.
-
† Bořek Mezník
Bořek Mezník (23. března 1974 – 18. února 2023) vystudoval matfyz gymnázium, na začátku 90. let spoluvydával anarchistický fanzin Brněnská vrtule, pak se na nějakou dobu vydal do zahraničí (Francie, Holandsko) a po návratu v roce 2003 začal znovu psát. Publikoval ve Tvaru, v Hostu, Lidových novinách, Divokém víně, objevil se v Ilegalitu, Nedělní chvilce poezie, Literárních novinách, Kulturních novinách, Poli5, Artiklu, Ponavanu aj. Vydal dvě sbírky, Ásně (Alfa-Omega, 2008) a Vy mně taky (Nakladatelství Petra Štengla, 2017). Je zastoupen v almanaších (Vítrholc, Posvícení, Pastýři noci, Rybáři odlivu, Řezbáři stínů, Řeka úsvitu, Noc plná žen, Delty domovů aj.), V Brně pořádal autorská čtení v Galerii 13. Motal se kolem sdružení Vítrholc, se kterým vystoupil v ČT v Tečce páteční noci. Jeho básně se objevily v Českém rozhlasu v pořadech Post scriptum a Zelené peří.